Příhody z Turecka - 1.díl

18. května 2012 v 21:33 | M@telloo
18.5.2012

Tak přidávám tedy první díl seriálu. Abych tu psal věci jako kolik má Turecko obyvatel, jaký je tu poměr věřících a ďaurů a jiné... to si myslím každý z Vás najde v jakékoliv encyklopedii, nebo na netu. Chci se tady zabývat věcmi, které Vám nikde nenapíšou tudíž si na ně budete muset přijít sami :-). Jinak seriál budu doplňovat nepravidelně, podle toho kolik bude zážitků.

1. Co se mi líbí daleko víc než v ČR je práce policistů ve městě - konkrétně u špatně zaparkovaných a překážejících vozidel v silnici. Nejprve vás upozorní z amplionu, kde hlásí vaší poznávací značku a poprosí vás o odstranění vozidla. Poté ještě jednou objedou blok a dají šanci abyste odjeli, pokud tak neučiníte, dostanete pokutu, pokud odjedete - nikdo nic neviděl, ani neslyšel :-)

2. Další zajímavost je, že v Tureckých lokantách a hospodách neznají placení tzv. "každý zvlášť". Je zde zvyklostí, že když jdete s přáteli na jídlo, vždy jeden z party zaplatí celou útratu. Dále vám sice zapíší vaše objednávky, ale neuvedou k nim cenu. Osobně se mi zde stalo, že jsme šli na večeři, přinesli nám účet a až když jsme se zeptali, kolik to stojí, pingl se podíval z okna a po chvilce oznámil: "onbeš" čili 15 tureckých lir. Bylo jasné, že si cenu právě vymyslel a něco prostě plácnul. Proto tedy doporučuji zjistit si cenu jídla předem :-)

3. Osobní zážitek z kterého jsem trochu na prášky, je že zde vám ve většině případech nepronajmou byt a nepustí do společného pokoje v hotelu, pokud nemáte s sebou rodinu, nebo zákonitou manželku. Toto se stalo našemu kolegovi, který zde pracuje společně se svou přítelkyní a při rezervaci hotelového pokoje jim recepční suše oznámil, že prostě spolu nebudou v jednom pokoji, pokud neuvidí jejich oddací list... veškeré moje lži a výmysly jako: "že už jsou manželé, ale ona si nechala svoje jméno nebo, že prostě nebyl čas si sem brát nějaký lejstro o oddání" jemu do telefonu, neprošlo a proto dostali každý svojí samotku... Samozřejmě, že to nakonec vyřešili po svém :-). Podobná věc se nám stala dnes dopoledne, byly jsme na prohlídce krásného, nového bytu, který byl k pronájmu - pro našeho šéfa. Pán, který nám ho ukazoval byl uplně nadšený z našeho zájmu avšak vše ztroskotalo ve chvíli, když se zeptal jesli v něm bude bydlet rodina... Jak bychom to tu asi udělali ne?!... Tohle jsou chvíle, kdy mi veškeré vnitřní orgány vybuchují vztekem vůči jejich zvykům. Ano chápu, že je to pro ně privilegium a i zákon, ale oni chtějí s takovýmto přístupem do EU?!...

Toto bude pro dnešek vše, pokud si ještě na něco vzpomenu, nebo se mi v nejbližších dnech přihodí, tak to doplním. Díky za přečtení. Čuss
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Punkérka Punkérka | 19. května 2012 v 11:32 | Reagovat

To si musel vědět dřív s tim že je nenechaj když nejsou rodina. Něco takovýho sem tušila a to jsem tam nemusela ani bydlet dva roky.

2 Marprc Marprc | 19. května 2012 v 12:24 | Reagovat

Tak to mě by to nenapadlo, že jsou až takovýhle paka...

3 Ivana Ivana | 19. května 2012 v 20:00 | Reagovat

Záleží na lokalitě. Na malých městech tohle neprojde, ve velkých je větší volnost a anonymita. Takže tohle neplatí obecně na celé Turecko.

4 Matelloo Matelloo | 20. května 2012 v 1:10 | Reagovat

To je taky pravda. Myslím si, že třeba v Ankaře nebo Istanbulu či větších městech by to nebyl problém. Samozřejmě taky záleží na lidech, ale stejně... Na jednu stranu to je určitě hezký, ale když se pak nad tím člověk zamyslí... Jinak ještě jedna věc co mi vadí a to je jejich cenzura internetu. Nemyslím teď xxx stránky, okej, ale i jiné jako třeba  sprotovní přenosy nebo informační weby ze zahraničí. Jestli v ČR lidi brečej, že chtějí tzv. "svobodu internetu" tak nevím co by dělali tady. Samozřejmě nemluvím o Severní Korei nebo jiných silně komunistických zemích.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama