Příhody z Turecka - 2.díl

28. května 2012 v 16:22 | M@telloo
Tak tu máme další pokačování. Zase se mi stalo několik příhod, nebo naskytlo několik těžkouvěřitelných pohledů... :-)

1. Vedle hotelu máme prodejnu plynových bomb. Prodejna vypadá asi tak, že uplně vzadu je psací stůl, kde sedí majitel, či jeho sekretářka jinak všude jsou police a na nich vyskládány plynové bomby, od nejmenší po největší. Jednou večer jsem šel asi před jejich zavírací dobou kolem a viděl toho dědka, jak sedí na židličce uprostřed místnosti a montuje cosi na pravděpodobně plné bombě a v hubě cigáro... největší pecka byla, když ho típnul o tu bombu! To by v česku asi neprošlo že? :-)

2. Turečtí řidiči. Nutno uznat, že jestli se v česku rozčilujeme za volantem jaký kréténi zas vyjeli a když potkáme jednoho za den a máme z toho zážitek, který musíme vykládat všem okolo: "Jak mi ten idiot v bavoráku nedal přednost"... Řeknu vám přijeďte sem. Tady neexistujou žádný pravidla, každý si jezdí jak chce, přednost zprava?! HAHA!!! Předjíždění zleva?! HAHAHA!!! Nic. A zastavit na červenou?! Komu se nechce, tak prostě nestaví a jede dál... Musím uznat, že je to dost na palici, protože turek za volantem = dement za volantem. Zásadně nesledují co se děje za nimi, jezdí klidně v protisměru, na každýho troubí (takto se i často zdraví) a když chtějí, tak prostě zastaví uprostřed hlavní ulice za plného provozu, vystoupí a jdou si pokecat. Že se za ním tvoří kolona je mu absolutně jedno - on si chce jít pokecat. Na druhou stranu musím uznat, že se tu nestávají skoro žádné dopravní nehody. Sice všichni jezdí jak prasata, ale navzájem to o sobě vědí a jezdí pomalu, jelikož je tu obvyklé, že řidič při řízení má v jedné ruce mobil a v druhé cigaretu nebo čaj, tak to asi vždycky stihnou nějak ubrzdit... Jinak dodávám, že řízení - hlavně ve městě je opravdu hardcore!

3. Žebráci. Zatím jsem jich zde neviděl mnoho. I ten nejotrhanější člověk si nedovolí Vás otravovat. Tak tomu je zde. I když si jasně vzpomínám jak se v Elbistánu na vás při chůzi po ulici nalepila smečka dětí a otravovali. Nejhorší bylo, že když jste jednomu dali, tak se jich najednou vyrojilo dalších deset a chtěli víc... Nebylo zrovna příjemné chodit celé dopoledne po nákupech, kdy se za vámi táhla tato grupa otrhaných capartů, když jste zašli do obchodu, tak čekali před ním, aby se na vás pak mohli znovu přisát. Jedinou zbraní proti nim bylo ohnání či naznačení útoku. Nejdřív mi jich bylo líto, ale poté jsem se dozvěděl od místních, že jsou to tamní cikáni a kurdi a že jim se nedává nic. OK. Zde v Beypazari, které je o poznání bohatější město jsem viděl snad dva žebráky. A jeden z nich se zjevil, když jsme byli na místní Belediyi (Obecní úřad). Přišel starý dědek o holi s nataženou rukou, obešel všechny kanceláře a opravdu, každý z úředníků mu dal malý obnos. Pokud opravdu obešel všechny, mohl dědek odjíždět minimálně Dáčií :-). Ještě podotknu, že když se blížil k nám, tak ho vykázali slovy: "To jsou vážení cizinci, kteří zde pracují, ktěm se nepřibližujte"...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama